ECB tvrdí, že kryptoměny nebudou mít vliv na rozhodnutí měnové politiky

Téma digitální mince nadále trochu rozvíjí politickou debatu, a to i v Euroland. Jen pomysli na a zpráva nedávno zveřejněná Evropskou centrální bankous názvem „Krypto-aktiva: důsledky pro finanční stabilitu, měnovou politiku a platby a tržní infrastruktury“, ve kterém analytici z Frankfurtu uvedli pod svou lupu dopad, který by kryptoměny mohly mít na globální ekonomiku. A dopad stále posuzován jako omezený, považováno za momentálně jen malé procento podniků, které se rozhodlo pro platby ve virtuální měně. Jako takový by proto neměl představovat prvek schopný ovlivňovat měnovou politiku, přinejmenším pokud velikost jevu zůstane na těchto úrovních.

Prohlášení Maria Draghiho

Zároveň však samotná ECB neopomněla zopakovat, že je potřeba zvýšená bdělost z jeho strany, v souladu s prohlášeními učiněnými v tomto ohledu Mario Draghi o fenoménu digitálních aktiv. Odcházející guvernér ve svém nedávném prohlášení ve skutečnosti uvedl, že podle něj bitcoiny a altcoiny nejsou skutečné měny, ale spíše extrémně riziková aktiva a proto s nimi zacházet s náležitými opatřeními. 
Prohlášení zmírněné institucionální rolí, které však mnohým připomnělo prohlášení učiněná v roce 2017 Jamie Dymon, prezident a generální ředitel společnosti JPMorgan Chase, který bez nadměrné diplomacie obvinil Bitcoin, že v té době byl nic víc než jednoduchý podvod, nicméně, výhružné propuštění obchodníků z jeho banky překvapilo operaci s kryptoměnami. Za pár dní by to však bylo samo o sobě JPMorgan Chase překvapen nákupem velkého množství bitcoinů pro své zákazníky, vydělat přesně na poklesu cen královny kryptoměn po jeho slovech. Tato prohlášení nakonec vzbudila hodně ironie a dokonce i některá obvinění z narušení trhu, která byla později napravena slovy na Blockchain, označená jako klíčová technologie pro budoucí vývoj nejen americké instituce, ale i bankovního systému obecně.

Postoj Francie a Německa

Draghiho výroky však mnozí chápali jako logickým důsledkem pozic zaujatých v posledních měsících ve Francii a Německu. Zejména pařížská vláda opakovaně vyjádřila svůj úmysl zpřísnit sevření tohoto sektoru oživením legislativy zaměřené na omezení jejího používání při nezákonných činnostech. Postoj výslovně vyjádřený Bruno LeMarie, transalpský ministr financí, který jmenoval bývalého zástupce guvernéra francouzské centrální banky Jean-Pierre Landau vypracovat nejvhodnější pravidla pro dohled nad vývojem virtuálních měn. Tento krok, který mnoho analytiků interpretovalo ve smyslu regulačního systému schopného přivést tento jev zpět pod institucionální postel.
Rozhodnutí Le Marie navíc bylo pozdravil se značnou laskavostí německou vládou a zejména od jeho protějšku Peter Altmaier, stejně jako z Joachim Wuermeling, člen představenstva společnosti Bundesbank. Ten zase neváhal s opětovným spuštěním a uvedl, že virtuální měny by měly být regulovány globálními pravidly, protože národní pravidla nemohou stačit na zvládnutí dnes již globálního jevu, jako je požadavek mezinárodní spolupráce.
Vzhledem k nestabilitě, kterou prokázal Dimon, zbývá zjistit, zda tento přístup částečného uzavření politických a měnových úřadů přetrvává po dlouhou dobu nebo ustoupí opětovnému zvážení tohoto jevu, počínaje snad od jeho evidentní užitečnost pro online transakce a bankovní systém, o čemž svědčí mnoho partnerství navázaných za posledních několik let, například Ripple.